Lucy K.

Maroko 

Tento článek by se dal zařadit ještě do loňského roku. Dlouho jsem se k němu nemohla dostat, musela jsem se prodrat "miliónem" fotek a vybrat ty nejhezčí. Proto také tady neočekávejte nějaké dlouhé popisné texty, naopak bude více fotek než samotného textu. 

Maroko 2016 - dovolená, na kterou jsme jeli s taťkou na konci září. Mám na ni mnoho krásných vzpomínek. Jako například můj první let. V životě jsem letadlem neletěla a to byl možná důvod, proč jsem z této cesty byla nervózní. Odlétali jsme z bratislavského letiště přímo do marocké Oujdy. Z letadla jsme měli výhled jak na krásné Alpy a mraky nad nimi, tak i na úžasný západ slunce.

Z Oujdy do našeho hotelu jsme měli zajímavou jízdu autobusem. Poté co jsme dojeli následovala večeře a ubytování v obrovském hotelovém komplexu a pak už jen týdenní relax absolutně mimo realitu! Jupíí!!

 Náš následující program na celý týden v kostce: koupání v moři, opalování, pláž, animační programy v hotelu, hraní ringa, čtení knížky, spousta jídla, večerní koktejly a další den nanovo.

Mimo toho úžasného "nicnedělání" jsme ještě stihli navštívit dvě města. První z nich byla Marina. Sem jsme šli jedno krásné slunečné dopoledne. Vešli jsme do města velkou bránou a nikde nikdo! Všechny obchůdky byly zavřené, v ulicích ani noha, prostě město duchů. Bylo to trošku strašidelné, ale městečko bylo okouzlující.

A výlet do druhého města zvaného Saidia byl ještě zajímavější. Jeli jsme místní hromadnou dopravou. Dlouho jsme čekali na místní autobus. Když už jsme si mysleli, že nic nepojede, tak se najednou objevil v zatáčce a naše nadšení se mnohem zvětšilo.

V Saidii jsme navštívili místní trh, který by podle mě čeští hygienici už dávno zavřeli. Všude se válelo hnijící ovoce, či zelenina. Sem tam na zemi jste mohli potkat mrtvou rybu nebo nějakou drůbež a kočky ožírající tyto mrtvolky. O strašlivém puchu ani nemluvě.

Město to bylo zajímavé, hlavně v dost velké blízkosti s hranicí s Alžírskem, takže tam byli sem tam vojáci, ale hlavně všude v ulicích neskutečný binec - všude na zemi se válely odpadky.

Dalším mým velkým zážitkem je jízda na velbloudu! Je to naprosto nepopsatelný pocit, když sedíte na takovém zvířeti.

 V hotelu byli také kromě jedné velké jídelny dvě specializované restaurace. Jedna se specializovala na středomořskou kuchyni a druhá na japonskou. Obě dvě jsme navštívili, obě dvě jsem si zamilovala. A poprvé jsem ochutnala sushi!

 Z této dovolené mám naprosto krásné a nepopsatelné zážitky, ostatně jako z každé dovolené. Miluji cestování, ať už po naší krásné vlasti a nebo poznávání cizích kultur v zahraničí.